Z A S E   N Á H O D O U                   **1477
       C             F      C                             F  
         C D  E D C   F F EDC  G   C D   E  E  E E    D C C A  
1.      ZASE NÁHODOU PADÁ SNÍH A STOPY CHODCŮ MIZÍ V ZÁVĚJÍCH
                   AMI          G         C           F        C  
          A   A  H   C  C  C D  D  G   G G G     G   G F  C D  E  
        VŠECHNO MI STEJNÉ JAKO TEHDY PŘIPADÁ,JÁ JSEM ASI JENOM JÁ
                    G         C              AMI          G          C  
            E E     E F  E  D C        A  H    C    C  D  D  G G G   G  
        V STOPÁCH SNĚHEM ZAVÁTÝCH.  Z HOŘKÝCH SLZ ZDÁ SE NEZBYLO UŽ NIC
               F         C             G           C  
        G   G  G F  C D  E  E   E   E  E F   E  D  C  
        UŽ TĚ MŮŽU ZASE POTKAT, UŽ TI MŮŽU PRAVDU ŘÍCT.

2.      TEN KLUK CO MOŽNÁ BLÁZEN BYL, MĚL VELKÝ SEN A KRÁSNÝ CÍL
        CHTĚL DOBÝT SVĚT, SLAVNÝM SE STÁT A SLZY DÍVEK HROZNĚ NEMĚL RÁD
        CHTĚL SE PRÁT, DOKUD ZBÝVÁ MU DOST SIL.
        ZE VŠECH SNŮ ZBYLO MÁLO NEBO NIC,
        DNES UŽ DOKÁŽU TO PŘIZNAT, UŽ TI MŮŽU PRAVDU ŘÍCT
3.      PŘICHÁZÍŠ, A JÁ SE PTÁM, JAK JE TO DÁVNO A KOLIK LET JE NÁM
        RADĚJI NEPTEJ SE, ČAS BĚŽÍ, NÁHODOU UŽ ZASE SNĚŽÍ JAK TENKRÁT
        A JÁ VĚŘÍM NÁHODÁM. [ JÁ RADOST MÁM, ŽE SE USMÍVÁŠ A VÍC NENÍ TŘEBA
        UŽ TO ZVLÁDNU, UŽ TI MŮŽU PRAVDU ŘÍCT]